galerie doma

včera jsem se s příměstským táborem byla podívat v Brněnské Adam Gallery (přímo vedle nákupního centra Vaňkovka), kde je až do května k vidění Česká málba 90. let 20. století. protože jsem ale sledovala spíš rozjívená děcka (a jejich malý nenechavý ruce patlající po obrazech), než vystavená plátna, určitě se tam vrátím všechno si pořádně prohlédnout. 

a kdo nemá čas obrážet galerie (nebo mu pouhé obrážení galerií nestačí) může si svou vlastní vytvořit i doma! 

svojí gallery wall, jsem si vytvořila na kousku volné zdi vedle postele. (a tím pádem teď už nemám zeď volnou ani jednu jedinou.) na internetu nejdete nespočet návodů, jak si tu svojí galerijní zeď doma poskládat tak, aby oku lahodila, třeba tady. 

já jsem chtěla pověsit především plakáty (reprodukce slavných obrazů, zbytek po jedné z výstav Národní galerie, tuším, nalezené v Levných knihách za směšných 9 korun!), fotky a vlastní tvorbu. proto jsem namísto rámování zvolila jen zavěšení. (a mimochodem.. o to, kde se dá přijít k fajnovým plakátům, se nedávno podělila La Petite Anne.)

nejprve jsem si nastříhala kartónové desky požadovaných velikostí a tvarů. ty jsem posléze obalila černým krepákem. to mi přišlo jako nejsnažší možnost, ale taky bych desky mohla nabarvit nebo nasprejovat barvou, obalit textilem, balícím papírem, ...

na připravené černé desky jsem pak kouskem drátku upevnila klipsy na papír. vybrala jsem si k tomu tři různé druhy (tady by měl přijít výčet, ale nevím, jak se to jmenuje). desky jsem pak ke zdi přichytila oboustrannou lepící páskou.

a tradá! galerie je hotová, chybí už jen židle pro kustoda.

máte už doma svojí galerii? nebo naopak holé stěny? visí u vás doma zarámované obrazy nebo plakáty přilepené washi páskou? a kdy jste naposled navštívili galerii nebo výstavu? napište mi :)

nedělní chvilka s hudbou #6

můj velký objev tohoto týdne. Milky Chance. taky jim dejte šanci, protože tohle vážně stojí za to!

a vůbec doporučuju celou Live lounge od BBC 1, příval skvělé nové hudby a ty covery, to je pecka (a taky mě to jakž takž udržuje v obraze o současné hudební scéně, protože v tom jsem až tragicky mimo, ehm..).

pěknou neděli!

poklady z půdy

kýčovitější název jsem už opravdu vymyslet nemohla!

tak nám školou povinným začal nový semestr! já tedy ve škole ještě nebyla, protože nestihli dostavit nové budovy a tím pádem nejsou nové třídy.. celkem vtipné. no ale zlobit se nebudu, že. mezitím jsem se tedy pustila do vyhledávání literatury a zdrojů k mé diplomové práci (konečně!!) a do pracovních povinností (není nic lepšího, než si v práci stříhat, lepit, malovat a patlat se v keramice).

v oné zasloužené době volna mezi semestry, jsem se jednoho dne vypravila do starého domu po pra-pra-rodičích. už jsem si odtamtud domů natahala spoustu věcí, ale vždycky tam najdu něco nového a naprosto úžasného!

tentokrát jsme tam vyrazili znovu, protože mě děda vyděsil možnými kupci. to né! já tam mám uskladněnou celou budoucí výbavu. nutně jednou potřebuju do svého bydlení všechny hrnky, talíře, skříně, komody a postele! takže jsem byla obhlídnout terén a označit, které věci tam při případném prodeji rozhodně nesmí zůstat. z prodeje nakonec sešlo, ale výprava to tedy rozhodně nebyla zbytečná.

přivezla jsem si domů další poklady! (akorát tedy nejsou z půdy, takže je celý ten dnešní název vlastně úplně mimo, ehm ehm..)

jsem brožová, takže největší radost mi udělal nález dvou broží, kterých jsem si při minulých návštěvách nevšimla.

tahle je tak krásná a tak dnešní, že bych podobnou možná našla v obchodech s bižu i dneska. a ta barva!

skoro úplně stejnou už doma mám (mohli jste ji vidět tady) a o to větší mám z téhle nové radost.

a u šperků ještě chvilku zůstaneme. korálů, korálků a dalších cetek tam bylo v různých šperkovnicích a krabičkách nepřeberné množství. prababička byla asi parádnice. já jsem odvezla jen tenhle řetízek. je dlouhý skoro do pasu a dodá šmrnc každému jinak trochu mdlému svetrovému outfitu (cha cha, skoro bych mohla psát fashion blog, co?).

dalším úlovkem je skleněná karafa a miska s víčkem z prvních fotek. je to taková čistá krása. akorát vůbec nevím, co s nimi.. nějaké nápady?

jako poslední vám dnes ukážu tyhle skvosty! jsou to skoro 100 let staré školní výkresy. zatím jsem se nerozhodla, jak s nimi dále naložím, ale po babiččině výroku: "no co, hodíme to do kamen," jsem je tam nemohla nechat jen tak ležet. (takže jen tak leží u mě doma..)

dál jsem si přivezla dvoje kostkované šaty na doma (které mi padnou, jako by mi byly šité na míru!), župan z krásné látky (který hodlám zrecyklovat a přešít na něco jiného) a Milý si přivezl kravatu (která mě pěkně potrápila, když se celá rozpárala v pračce a já ji musela dávat znovu do kupy). 

taky rádi lovíte poklady po půdách, bazarech, antikách a antikvariátech? taky vám tak svítí oči, když narazíte na něco fakt božího? nebo je to pro vás všechno stará smradlavá veteš? :)

ohlédnutí

protože je dnes venku tak krásné jaro (aspoň v Brně), ukážeme si, jaká byla před časem chvilku taky krásná zima (aspoň v Českém ráji). 

a teď už jednou jaro, prosím!

nedělní chvilka s hudbou #5

dneska trochu jinak.. nedělní chvilka nejen s hudbou, ale taky s pohádkou.

(fakt díky, Kačko, už jsem to slyšela nejmíň 3x!)

brašna na fotoaparát

o tom, že jsem k vánocům dostala šicí stroj a hned z čerstva jsem si ušila tolik potřebnou brašnu na foťák, jsem už psala z kraje ledna. dnes nazrál čas, se o ni podělit.

střihově je dost jednoduchá, žádné zbytečnosti ani vychytávky. přeměřila jsem Dianu a na papír si načrtla návrh. a pak už jen stačilo střihnout do látky. použila jsem zbytky, které jsem našla u mamky v šití. a vatelín jako výplň.

do boků jsem zašila poutka na připevnění popruhu na krk. ten jsem po důkladném proštudování pinterestu vyrobila z dvojitého pruhu krajky a kousku koženky. a jako třešničku na dort jsem ještě ušila odepínací mašli. aby byla brašna jakože fakt šmrncovní.

zapínání je na suchý zip. všechen materiál jsem posbírala po naší domácnosti. kdybych měla nakupovat, tak asi vyberu střízlivější barvu látky a jiný tvar kovových komponentů na poutka (má tohle nějaký název?). takhle jsem ale dost spokojená.

Diana si tam pěkně lebedí a pojme k sobě i blesk a náhradní filmy. časem (možná) došiju vnitřní kapsičku, více než měsíčním užíváním přicházím na to, že taková kapsička by se mohla hodit.

co na ni říkáte? pustili byste se do podobného projektu? nebo šijete jako profíci? pochlubte se :)

o nemocích a botách

jsem nemocná. po dvou dnech v horečkách je mi dnes konečně líp. padlo to na mě z ničeho nic a já dva dny jen proležela nebo se ploužila po domě jako mátoha. uff.. ještě, že mě v pondělí ráno napadlo namočit si nasušené šípky na pořádně silný čaj, asi nějaká předtucha blížící se pohromy. 

no, to už je naštěstí pryč! a teď snad bude jen líp. v sobotu je Svijanský pivovarský ples, na který se těším už pěkně dlouho, v pondělí začíná nový semestr, čekají mě v Rákosníčku i v Loučce.. prostě na žádné dlouhé stonání není čas a basta. takže kloktání, kapky do nosu, čaj s medem a citrónem, kapesníky, paraleny, a kdyby bylo nejhůř i ibalginy, cucaní na krk, tlusté ponožky a potit se!

jo a k tomu plesu.. mám je, mám! no jasně, taneční boty :) po dlouhém a úmorném shánění jsem je nakonec přeci jen našla. a tam, kde bych je čekala úplně nejméně.

prošla jsem kvůli nim půlku Brna a nic. byla jsem ve všech klasických řetězcích s obuví a pak jsem pochopila, že boty které hledám jsou letos prostě dost out.. takže musím změnit taktiku. náhodou jsem se ocitla na opačné straně republiky, v Rakovníku, a obešla jsem všechny obchody s obuví, na které jsem jen narazila. no a vida, tady by několik adeptů na mé vysněné střevíčky bylo. jenomže! prý: "to jsou poslední páry, tohle už se nevyrábí, oni se všichni zcvokli a už dělají jen dvaceti centimetrové podpatky a na tom se nedá tancovat, mě to taky pěkně štve," dozvěděla jsem se od jedné paní prodavačky. takže jsem odešla s prázdnou.

tak jsem se byla podívat v obuvi v ještě menším městě, třeba tam nějakou tu mojí velikost mít přeci jen budou. a tady byl výběr kupodivu celkem pestrý! na první pohled se mi jedny střevíčky moc líbily, ale paní prodavačku jsem požádala o jakékoliv z těch černých, když budou v mé velikosti (s vědomím, že se stejně nemůžu moc vybírat). něco mi tedy přinesla a jen tak mezi řečí prohodila, že ty moje favority by mohli mít na skladě v druhé pobočce, že by mi je mohli přivézt. no hurá! počkala jsem si 3 dny, šla si je ozkoušet a domů už jsem odcházela s parádníma botkama :) jsou to tyhle. a jsem z nich vážně nadšená.

no to by byl přeci hřích je v sobotu nevyzkoušet!

nedělní chvilka s hudbou #4

pro tu nedělní pohodu.. seriál a peřiny, což?

(cougar town jde do finále! fňuk)

já su tady lektor

jsem teta. (zatím) tedy pouze pro děti ve školce. ale od zítra ze mě bude lektorka! na půl roku převezmu vedení výtvarného kroužku pro nejmenší děti (2 - 3 roky).

jsem zvědavá. jsem napjatá a trochu nervózní. a jsem natěšená.

zdroj

měsíce sbírání inspirace pro tvoření s dětmi na pinterestu se mi teď asi dost vyplatí! 

DIY art jurnal

znáte destrukční deník? (v originále wreck this jurnal, schválně si to zkuste najít na pinterestu.)

je to deník pro všechny, kteří si z papírnictví nosí nové a nové bločky a notýsky, ale je jim skoro až líto do nich psát, aby se ta krása náhodou neponičila. nebo pro ty, které ta bíla prázdnota stránek stresuje, ale nevědí, čím a jak ji zaplnit. ideál pro všechny tvořivé duše, s nápady i bez.

já zatím vlastní nevlastním (eh.. to je věta!). ale děsně nenápadně trousím poznámky, jak moc je to boží (no dobře, tak jsem si to přímo poručila k narozeninám, ale tak.. no..). protože si to tedy sama pořizovat nebudu, ale celý koncept mě hrozně nadchnul a na wreck this jurnal narážím na každém kroku, přivedlo mě to na nápad! tož vyrobím si vlastní kreativní žurnál!

a že jste to vy, poradím vám, jak na to :)

na začátek budeme potřebovat hromadu papírů - čistých, linkovaných, barevných, pokreslených, popsaných, z letáků, z časopisů, z učebnic a ze sešitů, ... všechno se bude hodit. papíry si nastříhejte na jakž takž stejné velikosti. ale víme jak, nemusí to být úplně pintlich, poněvač drobné nepřesnosti nejsou na škodu, drobné nepřesnosti jsou známkou ruční práce!

když máme připravenou dostatečnou zásobu papírů na vnitřek, přichází na řadu lepení. to je trochu ošemetná práce, ale nic, co by se nedalo zvládnout s trochou zručnosti. a jak na to? položíme vedle sebe vždy dva listy papíru a slepíme je k sobě po celé délce lepenkou (nejlépe se mi osvědčila kobercová páska, ale můžete použít papírovou, washi nebo klíďo obyčejnou izolepu). lepíme k sobě vždy dva listy. po slepení listy "zavřeme" jako knihu. pak hřbetem k sobě přikládáme dva a dva slepence a opět po celé délce upevníme páskou. tím nám vzniknou části o čtyřech listech. a potom lepíme čtyři a čtyři, osm a osm, a tak dál a tak dál, dokud máme co přidávat.

když máme všechny listy pěkně pohromadě, přichází na řadu desky. ovšem nejprve je potřeba celý hřbet pospojovaného vnitřku přelepit pruhem lepenky, aby se nám na odhalené lepidlo z pásky nemohl chytat bordel. potom si připravíme desky. vystříhneme si dva kousky čtvrtky nebo kartonu o stejné velikosti (mohou být i o kousek větší) jako vnitřní listy papírů. a ještě proužek ze stejného materiálu na hřbet. ten by měl být o malinko širší než připravený vnitřek (a na výšku logicky stejně jako přední a zadní deska).

desky si rozložíme lícem navrch v následujícím pořadí: (zadní) deska, hřbet, (přední) deska. mezi deskami a hřbetem necháme asi milimetr mezeru a přelepíme páskou. tím nám vznikly pevné desky a zbývá vlepit vnitřek. připravené poslepované listy přiložíme přesně na střed hřbetu a páskou přilepíme první a poslední stranu k deskám stejným způsobem, jako jsme k sobě lepili jednotlivé listy. 

otřeme pot z čela a tradá! máme hotovo :)

na ukázku několik listů z mého art jurnálu (tvořených během zkouškového.. a je to na nich znát)

návod se zdá možná složitý, ale tak hrozné to opravdu není. a když, tak vynaloženou dřinu hravě vykompenzuje radost z vlastnoručního výtvoru :) navíc ty stránky přímo vybízí k dotvoření - popsání, polepení, pokreslení, vystříhání, ke kreativitě!

šli byste do něčeho podobného? bavilo by vás vyplňování stránek kterativního žurnálu? vlastníte destrukční deník? je to opravdu tak super jako si to představuju? napište mi!

nedělní chvilka s hudbou #3

po pátečním koncertu dnes nešlo jinak..